Nahození z prstu - základ každé čepičky

 Nespím na vavřínech, nebojte. Nespím téměř vůbec. Pekelnice se mi odvděčila za dobře míněné rady, které jsem poskytla maminkám nespavců a už třetí den spánek bojkotuje. V bezesných a bezspánkových nocích nešiju, neháčkuju nedoplňuju zboží, jen ležím, dělám "šššš" nebo "drby drby", "já chci mít čapku...", "na okoř je cesta", "jak krtek ke kalhotkám" a u toho přemýšlím. Přemýšlím, co všechno chci napsat, jaké fantastické blogy jsem našla, kde jsem vyhrabala jaký návod, který by vám neměl uniknout a co prostě přidat, zlepšit, ukázat, naučit...
 Proto, ač totálně zmožena, jsem se pochlapila, vzala foťák a jala se tvořit svůj první háčkonávod. Původně měl být první návod, který bude jako druhý (pozor, už se přesunul na třetí, takže první bude vlastně až třetí - chápete?), ale došlo mi, že bude lepší začít po kouskách, abych vás neodradila. A tak dneska představím nahození z prstu. Jednoduché a efektivní řešení, jak začít háčkovat do kruhu (či oválu). Není potřeba někde něco lovit, pracně hledat první očko řetízku a hlavně jde to první kolečko krásně utáhnout. Dřív jsem začínala ze řetízku o čtyřech očkách, ale vždycky byla na čepičce díra. Pak jsem začla nahazovat z prstu a voilá, dírka nikde a já se nezvtekám u přetáčení řetízku a lovení očka. Jupijou.
 Tak jdeme na to. Jak je zvykem, budeme potřebovat háček a přízi (proto háčkování miluju, tak málo věcí a takový efekt!).


 Na prst namotáme tři smyčky příze. Volný konec směřuje z ruky ven, ale není to natolik podstatné, aby vám to muselo dělat hlavu. Přes prst tedy vede příze třikrát.

Všechny smyčky opatrně stáhneme z prstu. Netřeba řešit, jestli se nám cestou překroutí. Na dlani bychom tak měly mít smyčky dvě (ta třetí se vlastně rozvolní a vede dál směrem do klubka), konec směřující nahoru do klubka a konec, směřující dolů, který je vlastně začátkem. No, prostě ustřižený.

 Smyčky držíme mezi palcem a prostředníkem, přidržujeme i začátek, aby nám nikam neutekl. Okolo ukazováčku pak vede příze do klubka. Divíte se, že nemám namotanou přízi n ukazováčku? V dalším blogu ukážu, proč tomu tak je a jak odvíjím přízi já ;)

 A už přišel čas na háček. Pěkně zepředu ho strčíme do našeho vytvořeného sousmyčkoví.

  Nabereme přízi vedoucí do klubka.

  A protáhneme. Máme vytvořené očko, které ale samo o sobě nedrží.

 Zpevníme ho pomocí dalšího očka, tvořeného čistě z příze vedoucí do klubka. Není potřeba nikam nic píchat, jednoduše na háček nabereme přízi vedoucí do klubka a protáhneme tou naší nedržící smyčkou.

 A tady už máme smyčku, která po dotáhnutí hezky drží a nic už se nám neuvolní. Budeme jí říkat první očko. První očko se většinou nepočítá, takže když máte v návodu že máte do kruhu uháčkovat 6 krátkých sloupků (KS) znamená to, že uháčkujete první očko + 6KS.

 A protože můj návod velí udělat 8 KS jdu směle do toho. Krátký sloupek je věc jednoduchá. Spočívá v rytmu zapíchnout-nahodit-protáhnout-nahodit-protáhnout dvěmi. Složité? Ale kdepek, koukejte se mnou:
Zapichuji. Kam? Do sousmyčkoví ;) Jinak se dá zapichovat samozřejmě téměř kamkoliv. Do předchozího očka (pod obě nitě, pod přední niť, pod zadní niť), mezi sloupky, předem, zadem... ale nebudu strašit.

 Po zapíchnutí budeme nahazovat přízi. S nahozením tak máme na háčku zleva doprava toto: nahozená příze, vedoucí do klubka, dvě příze ze sousmyčkoví a poslední přízi, která je prvním okem. Souhlasí? Potom můžete nahozenou přízi protáhnout sousmyčkovím a na háčku tak zbyde akorát příze nová a první očko.

 A znovu nahodíme - na přízi už máme smyčky tři (nově nahozenou, nahozenou a protaženou v minulém kroku a první očko).

 Nově nahozenou přízi protáhneme a vytvořily (pánové prominou) jsme tak první krátký slooupek. Na háčku máme zas jen jednu smyčku, a dvě předchozí se nám krásně sesunly a objímají teď přízi, která vede z klubka.

 A já hned udělám druhý KS. Vidíte, že když se za KS pokračuje dál, vypadá KS jako takové malé uvozovky, ne? Dvě krátké rovnoběžné čárečky kolmo na směr práce (lépe je to vidět u háčkování v řadách. Ještě ty uvozovky nad sebou mají stříšku. Takže vlastně nakonec vypadají spíš jako písmeno Pí. Možná zrdcadlové Pí.

 A tady už jich mám všech osm. Zkontroluji počet přepočítáním "uvozovek", nebo přepočítáním horních oček (vytvořených, to poslední, kde je háček, se nepočítá). Já si aktivní očko (to kde je háček) většinou hodně povolím, pokud s háčkováním manipuluju, protože i kydyž mi z něj háček uteče, pořád je velká šance, že si nic neodpářu. Když je očko malé a háček vypadne, stačí jedno jemné zatáhnutí a pár sloupků je v čudu. Když je očko velké, jemné zatáhnutí ho akorát trochu přiškrtí a nic se neděje.

 Teď se připravíme na stažení smyčky. Ze sousmyčkoví uděláme nejdřív jednoduchou smyčku a tu pak stáhneme. Ptáte se, proč jsme to celé nedělaly rovnou s jednou jedinou smyčkou a neušetřily si teď práci? Ono to jde taky, ale podstatně hůř se s tím ze začátku manipuluje. Jedna smyčka má tendece utíkat, rozvazovat se, klouzat a dělat podobné skopičiny. Pro začátek mi dvě smyčky přijdou mnohem lepší.
 Takže popotahováním za ty dvě příze, které spojují začátek a konec našeho uměleckého díla zjistíme, která vede k volnému ocásku. Vidíte, že já jsem popotahovala usilovně, až skoro nebylo co vyfotit. Z ocásku tam zbvývá opravdu milimetřík.

 Když máme ocáskovou ulovenou, vytáhneme ji úplně. Sousmyčkoví je minulostí, konce spojuje už jen jedna příze.

 Teď začneme tahat za ocásek a jen fascinovaně přihlížíme, jak se nám začátke a konec přibližují k sobě.

 Aby se spojily v dokonalý, bezdírkový kroužek.

 Máme přiblíženo, leč nespojeno, takže se na to vrhneme. Dole na obrázku máte kroužek, jak vypadá shora. Díváme se tak vlastně na stříšku od Pí. Každá ta stříška je vlastně smyčka nebo-li očko jednoho sloupku. Většinou se háčkuje pod celou smyčku, tj. nabírá se na háček přední i zadní příze smyčky. Vidíte první smyčku? Je těsně vlevo od příze, která vede nahoru do klubka.

 A tady už jsem zapíchla do prvního oka předchozí řady.

Naberu přízi vedoucí do klubka.

Protáhnu.

  A ještě jednou protáhnu - tím okem, které jsem měla na háčku před začátkem zapíchnutí. Takže dvě protáhnutí za sebou. Nebo jedno veliké protáhnutí, dalo by se říct.

  A mám hotovo. Stvořila jsem tzv. pevné oko (PO). Jakže jsme to dělaly? Zapíchnout - nabrat - protáhnout vším co jde.

 A takhle už vypadá naše minidílo. Vidíte osm smyček tvořených krátkým sloupkem (stříšek od Pí)? Poslední smyčka, kterou tvoří pevné oko je o trochu menší. A vidíte osmkrát uvozovky? Pak je to správně. A kde bychom začínaly druhou řady? Hned v první smyčce, na obrázku je vlevo od háčku, před smyčkou ze které kolmo trčí příze nahoru do klubka (samo že z ní nic netrčí, příze je pod ní jen položená, tak radši vysvětlím, abych nemátla).

 A pro dnešek máme hotovo. Jupí. Stvořily jsme společně základ na čepičku, na kytičku, na kolečko, na oválek, na Granny Square, prostě na cokoliv, co začíná větou "uháčkujeme řetízek X ok a spojíme je do kruhu". Smyčka na které všechny očka visí, může klidně zůstat uvolněná a vytvořené kolečko pak bude mít ve středu dírku. Záleží je na tom, jak to potřebujete vy.
 Jen nezapomeňte koukající ocásek někde přivázat, či zauzlovat, aby vám neprojel očky a nebyl malér. Ale to určitě nezapomenete.
 Zítra ukážu jak odvíjím přízi a pak už snad konečně přijde nějaký projekt, hodný letních prázdnin.

 A slibuji, že zvolím přízi poněkud kontrastnější, aby bylo na obrázcích něco vidět. Fotky ve velkém najdete jako vždy na Picase.
 Mějte se báječně,

Martina - Def

PS: Omluvte prosím zvýšený výskyt ručiček, budíků a jiných nezbytností na fotografiích.

PS2: Článek tvořím pouhých sedm hodin, krom nesčetných úplatků, které jsem musela rozdat, jsem v jeho průběhu namalovala 23 aut, odrecitovala 34 básniček a devětkrát sundala a nandala botičky. i ponožtičky. Navíc jsem byla nucena vypít Cafe de la Crema, což u nás znamená to, že Caro se nalije do řádné prokrémovaného víčka od tělového krému a pak se to vnutí nejbližší dospělé osobě. Br.