Nějak pokulhávám v přidávání novinek, zboží i všeho ostatního. Zase ta Lenora.
Dneska představím něco, co by mohlo být velkým pomocníkem pro ty, kteří zbožňují aplikace stejně jako já. Jedná se o německou výztuhu jménem Vliesofix (typ Bondaweb 329, na trhu jí najdete i jako Vliesofix 450).
Speciální, vcelku tenká výztuha, oboustranně zažehlovací, která je navíc podložená papírem, takže odpadá složité vymýšlení jak na to, aby si člověk látku nepřilepil k žehlícímu prknu. Že za to zaplatíme víc, to asi nemusím říkat, to je celkem jasné.
Zažehluje se klasicky, používám druhý stupeň na žehličce. Vždycky zažehluju na předžehlenou, ale vychladlou a vytřepanou (!) látku. Žehličku přikládám, po látce s ní nejezdím.
Při zažehlování větších ploch (cca rozměr A4) se celkem lehce tvoří na látce bublinky. Je třeba žehlení dostat trochu do ruky. Vzniklou bublinu je nejlépe nechat vychladnout a pak jí ještě jednou přežehlit, člověk jí tak dokáže o hodně vylepšit.
Jakmile látka s výztuhou vychladne, přišel čas na nůžky a na vaší fantazii. Ideální jsou nůžky ostré a menší, líp se s nimi dělají detaily. Obrázek předkreslíme obyč tužkou nebo třeba mizícím fixem (pozor, z některých tkanin mizí zázračně rychleji, na jiných naopak vydrží až do vyprání). Já používám nůžky na vyšívání (na obrázku) a nůžtičky z manikůry.
Jestli ten zázračný papír, který zabrání přilepení k žehlícímu prknu, stáhnete z látky před stříháním, nebo až po, je jen a jen na vás. Vyzkoušejte si obě varianty. S papírem látka víc drží, nebude se vám v ruce tolik ohýbat. Ale zas máte o vrstvu ke stříhání víc, může vám to lehounce vychýlit malé nůžky.
A protože mám doma svůj malý zázrak, mohou u mě vznikat takovéhle skvosty, které se už těší na zkompletování, nabalíčkování a následný prodej. Doufám, že u vás najdou dobré domovy ;)
A tady poslední foto, takhle vypadá přišitá a vypraná aplikace (ano, proto je to trochu zmuchlané, nežehlila jsem). Přišívám krátkým stehem, kdo má jistou ruku, může to vzít free motion guiltingovou patkou, kdo se bojí, vezme patku aplikační (co nejvíc průhlednou) a jede pěkně pomalinku kol dokola. Díky přižehlení na podkladovou látku se aplikace přišívá téměř sama, nikde ne nehrne, nekrčí. To, že není třeba špendlit a pak se potýkat s vytahováním špendlíků zpod patky, to je přímo slast. Nemluvě o tom, že takovéhle titěrnosti člověk ani nenašpendlí.
Přišívat můžete samozřejmě i klasickým cikcak stehem, jen tím trochu mizí detaily. Prostě záleží, co přišíváte. Vzít vlka cikcakem, uberu mu půlku charakteru.
Podkladem pro aplikaci byl Termolín 180, který ostatně používán nejčastěji. Při jemném prošití máte fajn deku, při hodně hustém quiltingu máte festovní quilt, prostírání, mantinel, cokoliv.
Na vypraném vzorku jsem zkoumala, nakolik se látka u kraje vytřepí a musím říct, že zatím jsem spokojená moc. Výztuha aplikaci pěkně zpevní a ani po čtyřech praních se lem netřepí, takže je možné šít pěkně blízko.
Ještě jedna drobná rada na závěr. Pokud přišíváte aplikaci, jejíž barva je shodná s barvou podkladu, i když třeba jen místy (viz nahoře přišitý vlk, kde se nám stýká bílá s bílou), je dobré překonat lenost a místo přišití si naznačit tužkou nebo fixem. Při umělém osvětlení u stroje a delším šití se vám totiž lehce může stát, že oči přestanou rozlišovat, co je aplikace a co podklad a trochu ujedete ve švu. A to je škoda.
Šití zdar,
Martina
PS: Ano, Vliesofix jdu právě nasázet do obchodu ;)
Žádné komentáře:
Okomentovat