Když jsem včera žehlila asi třicet metrů látek, kromě takových těch klasik, jako je hlídání dítěte jedním okem, telefonování, psaní emailů v duchu, sestavování jídelníčku na příští týden a snění o tom, jak se stanu úspěšnou, obdivovanou a bohatou, jsem přemýšlela o tom, jestli je opravdu takový rozdíl mezi pěknou českou bavlnou a zahraniční designovou bavlnou.
Nejvíc asi udělají barvy, prostě je to už od pohledu vidět, barvy jsou syté, plné a to i když se jedná o pastely. Pastelové barvy jsou zářivé, nejsou tlumené a upozaděné jako u naší produkce.
A druhým faktem je mačkavost, spojená s praním a žehlením. Většina zahraničních látek je takové kvality, že srážlivost je u nich malá, netřeba je teda před šitím mučit praním a žehlením, ale upřímě, já to stejně dělám. Proč se trápím navíc, zvlášť když času mého drahocenného není nazbyt? Protože chci vidět, jak bude vypad můj výrobek během používání. To je věc vážně důležitá, pokud nešijete pyžamové kalhoty pro příbuzenstvo. I ten nejjednodušší a nejlevněšjí povlak na polštář musí, prostě MUSÍ jít vyžehlit! Nemůže se stát, že ušijete něco, co po vyprání a intenzivním boji s žehličkou na sobě má stále nevyžehlitelné sklady a čáry. Takovou věc nemůže chtít rozumný člověk prodat a každý jiný rozumný, který by si jí náhodou koupil, by jí následně měl reklamovat a výrobci omlátit o hlavu. Stále je ovšem řeč o 100% bavlně, nemluvíme o choulostivějších materiálech.
Nevím, proč je tomu tak, že česká bavlna se mačká, stává se nevyžehlitelnou, zatímco zahraniční se chová poslušně a i když jí potrápíte na 1000 otáček, pod žehličkou pak jen taje. Nejsem vzdělaná v oboru, všechny moje chytrosti a rady jsou nabyté stářím (muhehe). Možná se tu najde někdo, kdo to bude umět vysvětlit, ale já to, bohužel, nejsem.
A když už jsem nakousla to žehlení, osvětlím tu jeden rozdíl, na který se mě lidi velmi často ptají. Vzniklo to ve spojitosti s žehlením šátků na nošení, kde u choulostivějších kousků nedoporučuji napaření, anóbrž nakropení. Je v tom skutečně takový rozdíl? Ano, je. Pominu-li to, že mám žehličku starší než samo nebe, která o slově napařování nemá ani páru (doslova), rozdíl najdeme především v prudkosti, se kterou teplota útočí na látku. Pokud látku postříkáte vodou a následně na ní přiložíte žehličku, voda v látce se zahřívá až do bodu odpařování, tedy lehce nad 100°C, kdy mění svoje skupenství na páru, jak víme. Pokud ovšem zmáčknete kouzelný knoflík, tak studenou látkou naráz proženete páru, jejíž teplota je o hodně vyšší než 100°C a dochází pak k teplotnímu šoku, který ne každá látka dobře snáší. Stejný princip jako u barvení vlny, která snese zahřátí na bod varu, ale musí se zahřívat (i chladnout!) postupně, nesmí dojít k teplotnímu rázu.
A co když už se vám stalo, že se na látce obejvily naprosto nerozžehlitelné sklady? Nemyslím klasický zažehlený fald, ale to, co vyndáte z pračky a víte, že tohle prostě nepůjde. Jediné, na co jsem přišla je strčit to do pračky znovu, prohnat to na decentní 40°C program s co nejnišším ždímáním, pak ještě za mokra hup na prkno a žehlit a žehlit. Nedělejte si iluze, že se to vyvěsí. Nevyvěsí a ještě si vyrobíte další sklad od šňůry, nebo epesní jamky od kolíčků.
A jak jste na tom vy? Investujete do zahraničních látek, nebo spíš podporujete ostatní produkci a doufáte, že se to jednoho dne s tou kvalitou zlepší?
Já osobně pro M. šiju klidně z levnějších kousků. Prototypy šiju taktéž z levných variant. Ale pokud má být věc na prodej a někomu dlouho a dobře sloužit, rozhodně musím zainvestovat víc a šáhnout po kvalitě, která bude reprezentovbat a ne vypadat jak výrobek žáka základní školy.
Máte typy na levné a kvlitní bavlny, které snesou praní? Sem s nimi, potěšíte určitě nejen mě.
A teď testík na závěr - odhalíte jednu jedinou nezahraniční nedisignovou látku?
Hezký začátek víkendu,
Martina - Def
