středa 6. července 2011

Jak držet přízi při háčkování

 Znám dva způsoby. Oba jsem používala, takže se cítím povolaná je okomentovat a vyjmenovat vám výhody a nevýhody. Ať už vám bude vyhovovat jakýkoliv způsob, budete se ode dneška moci pyšnit tím, že "ano, tohle znám taky, ale to není nic pro mě...". Tak hurá do dalšího vzdělávání.

 První způsob je asi nejtradičnější a používá ho většina háčkujících samouků. Přijde jim nejsnadnější. Je to jednoduché nemotání příze na prst.


 Jaké má výhody? Je neskutečně jednoduchý, nehrozí vám, že ho zapomenete, nebo se do něj zamotáte.
 A jaké nevýhody? Občas vám přiškrtí prst, neustále musíte přivíjet další přízi na prst (což znamená tu co tam je rozmotat, posunout ruku na přízi o půl metru dál a zase namotat), ale hlavně to znamená kolísání v napětí příze. Někdy máte totiž přízi napnutou moc, ale pustit další smyčku z prstu nemůžete, protože by příze byla zas moc volná. Někdy máte přízi naopak moc volnou, ale nemůžete si nechat poslední smyčku na prstě, protože byste se tam nevešly s prstem. Složité. A často to má za následek každé očko jiné. Faktiš.

 A teď způsob číslo dva. Na pohled určitě složitější, ve výsledku jednodušší a efeknější. Jdeme na to:
 Přízi vedeme spodem, pod dlaní, a uděláme jednu smyčku okolo malíčku. Na obrázku vede horní konec příze samozřejmě do klubka, spodní ke smyčce na háčku.
 Háček se smyčkou vedeme nahoru, přes prsty k ukazováčku.
  Opět spodem vedeme POD ukazováčkem směrem z dlaně ven a pak přes ukazováček horem vrátíme zpět do dlaně.
 A máme hotovo. Smyčka na malíčku přízi brzdí, aby nebyla příliš povolená, ale dovolí jí se odvíjet, aniž by člověk musel vyvádět nějaké škumprnágle, či mávat rukou sem a tam. Vedení okolo ukazováčku zajistí dokonale rovnoměrné napětí a s trochou cviku tak bude jedno očko jako druhé. Na fotce je bohužel dost málo vidět, tak ještě jednu, kde je celé vedení i následné držení příze hezky vidět.
 Takhle to celé vypadá, už jen chytit přízi mezi palec a prostředníček a můžete se dát do práce.
 Ano, ze začátku to možná zni zbytečně složitě, tak proč si tím komplikovat život, ale vřele doporučuji vyzkoušet. Už nebudete mít z ukazováčku odkrvenou bambuli a očka budou jedno jako druhé. Zpočátku je to trochu nezvyk (já se na tenhle způsob přeučovala asi před třemi lety), ale pak už na to člověk nedá dopustit.Takže i vy, skeptici, zkuste to, ať případně máte čisté svědomí, až budete říkat, že vám to nevyhovuje ;)
 Jen ještě poznámka pod čarou pro naprosté začátečníky: u druhého způsobu je třeba mít vždy část příze z klubka odvinutou, klubko samo o sobě by bylo moc těžké a příze by byla přepnutá. A vás by škrtil malíček.

A je to. Nechce se mi věřit, že jsem toho dneska napsala tak málo. Však já si to někdy vynahradím.

Krásný večer,

Martina - Definitiv

5 komentářů:

  1. Bezva, hned to vyzkouším! Taky znám zatím jen první způsob.

    OdpovědětVymazat
  2. Tak jsem to včera konečně prubla a už nikdy jinak! :-) Díky!

    OdpovědětVymazat
  3. Jé, Michli, tak od tebe mě to moc těší ;)

    OdpovědětVymazat
  4. Taky vyzkouseno a razem zapomenut puvodni styl...je to super! Diky!

    OdpovědětVymazat
  5. tak to jdu taky vyzkoušt pletu a háčkuji už moc dlouho naučila mě to babička v 10 letech, ale toto neznám už se těším a pak písnu jak jsem dopadla.

    OdpovědětVymazat