neděle 28. srpna 2011

Pomoc, já jsem zrezla!

 Chvíli jsem teď nešila. No, pár dní už to bude. Možná čtrnáct, možná dokonce měsíc. Ani nevím, čím to je. Po hospodách nevysedávám, venku po nocích taky nelítám. Asi to bude mít něco společného s nelehkým uspávání, které u nás vede hitparádu. Když už se mi konečně podaří M. uspat, mám děs z toho, že bych jí mohla probudit.
 Ale včera jsem se vzchopila, odsunula Lenoru stranou a pustila se do kapsičkopenálu, který dlužím ségře. Práce cca na 20 minut. Když se budu flákat a budu u toho popíjet kafe, tak 30 minut.
 No, nevěřili byste tomu, ale ten malej bazmek mi zabral celej den! Nastříháno a naproužkováno bylo hned, ale pak přišlo na sešití do správného tvaru, podpořeno tím, že uvnitř a venku je jiná látka a měla by zůstat na svém místě a nikoliv se cpát tam či onam. Já to párala snad šestkrát, nekecám. Když jsem tu potvoru v devět večer konečně přemohla, dožehlila a hodila na ní oko, tak mi došlo, že jsem prostě a jednoduše zrezla. Chvíli jsem nepoužívala šicí část mozku a už je to tady. Budu se holt muset namazat, jinak to nepůjde.
 Ale než se vrhnu na mazání, musím se nejdřív trochu poprat s obchodem. Dneska se mi podařilo pokořit zipy v metráži, tvz. nekonečné zipy, které si doma ustřihnete po libosti a jezdce si nasadíte sami. Nasazování jezdce může být občas trochu oříšek, ale nebojte, už brzy vám dám pár tipů, jak na to ;)

 Na závěr bych ještě ráda poděkovala paní VS, která mi poznámkou u svého nákupu vlila do žil spoustu energie. Byla jsem v podnikatelském útlumu a díky jejímu nadšení jsem zase plná elánu. Tak, teď jen si ho udržet.

Přeji krásný večer a já jdu makat, až se ze mě bude kouřit,

Martina

neděle 21. srpna 2011

Aplikace - zázrak jménem Vliesofix

 Nějak pokulhávám v přidávání novinek, zboží i všeho ostatního. Zase ta Lenora.
 Dneska představím něco, co by mohlo být velkým pomocníkem pro ty, kteří zbožňují aplikace stejně jako já. Jedná se o německou výztuhu jménem Vliesofix (typ Bondaweb 329, na trhu jí najdete i jako Vliesofix 450).

úterý 9. srpna 2011

Všechny moje ženy

 Že je nás víc vím už dlouho. Ale teprv teď mě napadlo zapátrat, kdo všechno se ve mně skrývá. A tak jsem všechny ty ženské vytáhla na světlo a pojmenovala.
  Rovným dílem se o mě dělí tři úžasné paní. Zcela nesebekriticky je nazývám Dokonalou Matkou, Podnikatelkou Roku a Velkou Umělkyní. Někde na chvostu je ještě paní Aktivistka a Věčná Studentka. Zcela na konci s jazykem na vestě běží Sportovkyně. A všechny tyto ženy neochvějně doprovází slečna Lenora.
 Jaké tedy jsou?

pondělí 8. srpna 2011

Jedu v metru...

 Ne, nepřepravuji se nikam krtkem, jen jsem vzala na zkoušku trochu metráže, která by se mohla zalíbit. A tak už několik dní jedu v metru, skládám, třídím, měřím. Co vypadá hrozně, to i fotím. Co vypadá dobře, to fotila ségra, chválu vyřídím, nebojte. Už mám pro ní i rozešito, snad se to setká s úspěchem. Myšleno jak úspěchem mých činů (tj. nezprasím to), tak úspěchem na straně obdarované (bude mít radost). A když tak o tom přemýšlím, vlastně to ani moc dar není. Má to holka, chudák, odpracováno.
 Dneska jsem zvládla jen tři kousky, alespoň nebudete přehlcený.

 Jinak se máme všichni fajn. Mateska běhá a huláká "Homen, homen" což není nic ďábelského, jen její verze slova honem. Vcelku začla respektovat fakt, že rodiče jsou číslo množné a může se tedy občas postarat i tatínek, aniž by ječela, jak když jí na nože bere. Toho si užívám přímo nechutně, takže už skoro týden vstávám po deváté, někdy až k desáté. Mlask. Nebijte mě, musím načerpat rozkoší do zásoby. Příští týden začíná O. zkoušet, celý říjen bude hrát. Budeme rádi, když ho uvidíme před Vánoci. Ach ty celebritky :D

A když jsem se zmínila o rozmazlování, O. právě vaří večeři. Těším se moc, ale tolik sprostých slov z kuchyně jsem už dlouho neslyšela.

Krásnou dobrou,

M.

pátek 5. srpna 2011

Z jiného soudku

 Dneska to bude pro většinu nuda. Není to šití, není to ani háčkování. Rukama se při tom něco dělá, ale některé to zajímat nebude. Je to totiž vázání šátků. Konečně jsem se donutila a stvořila svůj doprovodný návod ke kolíbce ve dvojitém kříži, aby se absolventi mých kurzů mohli i v pohodlí domova podívat na moje zakoktávání. Jsem na sebe pyšná. Ne proto, jak vážu, ale proto, že si můžu odškrtnout další čtvereček. Jupijou, já tu lenost porazím!

A nebojte, i pro rukodělné se chystá nějaké to video ;)

Krásný večer