středa 7. května 2014

Už se těším

 Jo, už se fakt těším, až všechno vypnu. I když musím říct, že mě překvapilo, kolik logistických úskalí to s sebou nese. Třeba jak se s mužem domluvíme na vyzvednutí (mě) v krámku? Jak pozná, kdy pro mě má přijet? Jak si ověřím věci, které si nepamatuju? Jak zabavím starší dítě, když mladší bude spát (ano, to je ta chvíle, kdy mi může pustit pohádku). Co všechno musím dneska udělat, protože to zítra udělat nebudu moct?
 No, je toho fakt hodně. Ale za to musím říct, že jsem večerní čas u počítače opravdu využila na max a nesjížděla jsem videa, fotky cizích dětí, psů a baráků. Makala jsem, abych to stihla.
 Za 33 minut mám padla, všechno vypínám a pak si dám krásný netechnický den. Chtěla jsem pro tu příležitost vytvořit i automatickou odpověď na email, ale jednak si nemůžu vzpomenout, kde se to sakriš dělá a druhak je ten svátek a to mi stejně nebude nikdo psát. Nechám to na příště ;)
 Jediný, co mě rmzí je to, že mi chybí dokoukat poslední díl HIMYM a ten má 45 minut. A to už dneska nestihnu, safraporte. Nic, nechám si ho na pátek. A teď už jdu a vypínám to hned! Těším se na Vás v pátek ;)
M.

úterý 6. května 2014

Jedna (ne)technická...

 Asi před čtyřmi lety jsem povolila a pořídila si velkého bratra - Facebook. Od té doby jsem se stala konzumentem videí se štěňátky, koťátky, lvíčátky a jinými zvířátky. Výjimkou nejsou ani děti, staří lidé, bezmocní, chudí a jiní. Většinou bývají na konci videa šťastní. Občas video nese i nějaké poselství. Jako třeba video, které na mě baflo v neděli. Tady ho máte:


 Pro neangličtináře, myslím, že když se budete pořádně koukat, že to nějak pochopíte. Ve zkratce jde o to, že ve virtuální realitě si zavíráme dveře před reálným životem a jeho možnostmi.
 Pro ostatní -  asi bych to snesla bez toho veršování, zdá se mi to poněkud patetické, ale tak všichni asi víme, že tady jde o obsah, ne o formu, že. No a ten obsah, ten obsah. Zas mi připomněl něco, o čem už dlouhou dobu dumám.
 Když jsem se s A. opíjela ve Frankfurtu (celé dvě piva, považte!) a dumaly jsme nad nesmrtelností chrousta a spokojeností matek, dospěly jsme k tomu, že počítače nás vážně ničí. Díky neustálému kontrolování Fb, skypu, emailu, diskuzí. Fleru, eshopu, Etsy, Pinterestu, instagramu a dalších tak nějak zapomínáme kontrolovat svoje okolí. Svoje děti. Sebe. V úporné snaze být u všeho nakonec nejsme u toho nejdůležitějšího.
 Upřímně, přijde mi smutné být s reálnými přáteli a co deset minut v mobilu lustrovat virtuálno...
 A proto vyhlašuji tento čtvrtek dnem BEZ TECHNIKY. Vypněte počítače, mobily, navigace. Vezměte do ruky tužku a papír. Vytáhněte mapu. Běžte to sousedovi říct přímo, místo abyste mu telefonovali.
 Nechci po vás, abyste hned odhodili boty a běželi vstříc lesům (to je jen pro ty skalní), ale vypněte všechny tyhle přístroje a uvidíte, jak bude den dlouhej a plnej.

Pravidla: - žádnej počítač, žádnej telefon. Ani na mute, prostě nic, vypnuto totálně. Žádný iPad, iPod, tablet, přehrávač mp3. Žádná televize, žádné radio.
Kdy - čtvrtek 8.5. Pokud se osvědčí, budu vyhlašovat podobnou akci pravidelně. Mimochodem, čtvrtek jsem vybrala zcela záměrně, neb si myslím, že víkend není taková výzva. Vzdát se na sobotu počítače a telefonu, když jste obklopení přáteli a rodinou a pořád se máte s kým bavit, to není žádná práce. Ve dny, kdy jste sami a máte čas trávit jen se sebou, nebo s těmi nejmladšími, to je teprv něco. Co se pracujících týče, ani tam nevidím problém. Prostě si v hlasovce nastavte zprávu, že podnikáte průzkum a akutní problémy řeší kolega na čísle XXX. Pokud nemáte kolegu, nechte to být, snad žádný problém nebyl ještě tak akutní, aby nevydržel do zítřka (dobře, předpokládám, že nejste lékař na záchrance).
Povoleno - mít u sebe vypnutý telefon pro případ nejvyšší nouze. Sem patří otevřené zlomeniny, ohrožení života, uštknutí hadem. Nepatří sem to, že jste zapomněli koupit rohlíky, že se nemůžete rozhodnout kam na dovolenou a ani to, že přijede v neděli na oběd tchýně a vy nevíte co vařit.

Tak co, jdete do toho se mnou?

PS: Snad mi odpustíte, že tenhle post píšu dopoledne, i když jsem si dopoledne vyhradila jako bezpočítačové, abych se mohla věnovat dětem. Ehm.
PS2: Víte, že blogger mi opravuje slovo tchýně na Chýně? :D
PS3: Ehm, právě mi bylo sděleno, že čtvrtek je státní svátek. No což, když už jsem to vyhlásila, tak to platí. Dáme to tedy jako takový rozjezd a alespoň uvidíte, že to není nic strašného. A naostro se pojede za týden!