Fotky jsem dneska zvládla. Na obou místech. Ale jsem tak znavená, že ohnout se rpo šňůru od foťáku vyžaduje nadlidský úsilí. Svalím se na gauč, pozřu večeři, kterou mi můj nejhodnější muž připravil už včera a pak, pak se možná odpotácím, do postele. A možná ani ne, možná usnu na půl cesty někde na parketách. Alespoň nebudu mít ráno otlačenej polštář.
Brou.
Žádné komentáře:
Okomentovat