Dneska bohužel nemám fotku, a to je škoda, protože by byla fakt užitečná. Mám za sebou totiž první sodopokus. Naložila jsem se do vany a tentokrát jsem si všechny potřebnosti vzala s sebou. Což je dobře, jelikož doma nikdo nebyl a neměl by mě tak kdo supportovat. Chvíli jsem rozvažovala, jestli je správný postup máchat si vlasy ve vlažné vodě (prý to tolik nedráždí pokožku nebo co), nebo jestli je lepší zvolit vodu teplou, až horkou (to přece rozpouští mastnotu, ne? Kolik z vás myje mastný nádobí studenou vodou, he? A proč by nakonec vlasy měly být něco jinýho?) a nakonec jsem zvolila teplou, protože prostě teplou miluju. Zanořila jsem hlavu a chvíli jsem jí jen tak namáčela. Pak jsem se vrhla do přípravy toho zázraku. Návodů je asi tolik jako lidí, počínaje sodou a vodou v poměru 1:1 což má vytvořit jakousi kaši, až na jednu lžíci sody na litr vody. Dala jsem kompromis, jednu lžíci na klasickej hrníček na kafe, může mít tak dvě decky. Pořádně rozmíchat a hurá na to! Po první aplikaci jsem zjistila, že než rozmícháte sodu, vychladne vám voda v hrnku, alespoň u nás, v ledomorně, takže jsem si pak na hlavu lila něco odporně studenýho, co cestou po mých dlouhých (poprvé v životě můžu říct, že mám dlouhý vlasy, heč!) vlasech ještě vychladlo a na záda mi tak tekla taková ledovcová voda s trochou sody. Postup aplikace jednoduchý, až primitivní. Trochu nalejt ke kořínkům a bříškama prstů šudlat, co to jde. Opakovat dle plochy hlavy a dle libosti. Poučena od kadeřnice z doby své chemickošamponové kariéry jsem se postarala pouze o hlavu, nikoliv o vlasy níže, protože ty prý nejsou tak mastný a stačí jim to, co na ně steče. No, asi jak kterým.
Když jsem na sebe ten zázrak celej vyplácala, namíchala jsem si z jablečnýho octa oplach. Ovšem ještě předtím jsem vlasy od sody opláchla jen vodou (snad to není špatně?). Poměr ocťáku stejný, tedy jedna lžíce na jeden hrnek vody a šup s tím na hlavu. V octovém oparu jsem dumala nad tím, jestli se ten "oplach" má ještě opláchnout a nakonec jsem usoudila, že asi ano. Octové aroma by mi ani tak nevadilo, mám ocet ráda, ale přeci jen asi nebude nejepší nechávat ho na kůži. A tak jsem to umyla taky.
A hurá, další turban, tentokrát ručníkovej a pak už jen čekat na ráno, co se z toho vyvrbí.
A vyvrbilo se to docela pěkně. Vlasy na pohled mastný nejsou, nepramínkují. Na pohmat taky dobrý. Hlava mě nesvědí. Co se ovšem ukázalo jako menší problém je množství mnou použité sody na délku mých vlasů. Rozhodně není dostačující. Málo péče jsem věnovala vlasům vzadu vespod na hlavě a ty mají tendenci se pramínkovat. Ono to naštěstí není moc vidět, protože je kryjou ty umytější vasy, ale na příště si dělám poznámku, abych tuhle partii nezanedbávala. Ono by možná nebylo od věci umýt si vlasy v obou směrech, jednou v záklonu a pak v předklonu, jenže až vám jednou popíšu, co moje vlasy udělají, když se předkloním, pochopíte, proč tuhle záležitost neriskuju a ani kvůli sodě jí riskovat nebudu. Holt to tam kdyžtak vpravím třebas injekční stříkačkou.
Učesat to taky šlo vcelku dobře, na to, že jsem šla spát s mokrou, nerozčesanou hřívou.
Ale vlasy jsou prostě jiné a je to poznat. Jen nevím, jak to popsat. Jsou těžší. Drží se víc u sebe. Rozhodně nelítají a mám pocit, že kdybych ráno dala snahu o nějaký účes, splakala bych nad výdělkem. Naštěstí jsem neměla čas, tak jsem to jen stáhla gumičkou. Přes den se standardně cuchají, nicméně soda a ocet je zavily nejen mastnoty, ale i smradu, takže už zase můžu volně dýchat a moje okolí se mnou. Přísahám bohu, že teď nemají vůbec žádný pach. Kdybyste chtěli vědět, jak voní "nic", nabízím vám svoje vlasy. Čestný pionýrský.
A protože nemám tu fotku, dávám alespoň článek, který v komentáři na FB linkovala V. Jmenuje e Vlasy, ó, vlasy a odborník v něm odpovídá na dotazy ohledně No Poo. Docela pěkný počteníčko. A hlavně, je to od odborníka, tak to prostě musí bejt pravda!
Žádné komentáře:
Okomentovat