čtvrtek 31. července 2014

Whole30 - den šestý

 Ke snídani jsem se odbyla třema meruňkama. A to jsem neměla dělat. Já jsem totiž neměla hlad, ale to se není co divit, když jsem večeřela v tak nekřesťanskou hodinu. Dokonce jsem si myslela, že nebudu snídat vůbec. Nakonec mě okolo tý devátý touha po jídle dohnala a tak ke slovu přišly meruňky.
 Už v půl dvanáctý mám pocit, že omdlím hlady, nebo usnu. Asi na mě přišla ketoza. Držím se silou vůle, když dětem mažu housku, abych jim jí z těch mailinkatejch ručiček nevyrvala a neshtla jí rovnou, bez kousání. Pohlížím zasněně na kostku másla. V mysli mi běhají samý rohlíky a chlebíky. Do cukrárny vedle zrovna přijelo auto a přivezlo čerstvý pečivo. Já vím, že tam mají úžasný pizza housky. Se sýrem, šunčičkou, kečupem. Sliny mi tečou. Co je tohle za debilní experiment: Co jsem si to proboha vymyslela? Proč se na to nevykašlu. Vždyť já nemám žádnou nadváhu, nemám žádný zdravotní obtíže, nic. Kdybych jen maličko omezila brambůrky a čokoládičky, moha bych žít spokojeně do sta let. Ale to já ne, já musím dělat koniny a jíst saláty. Br.
 Jenže pak se podívám na svoje břicho. Dneska poprvé se zdá menší, než dřív. Dokonce ho dokážu zatáhnout do nezdravé vychrtlosti. No jo, jdu si do lednice pro salát. Mám zelný s mrkví a zelí se zřejmě přes noc naštvalo, že jsem ho nedala do ledničky a začlo pálit jako čert. Tak stojím před dilematem, jestli se na salát vykašlat a padnout hlady, nebo jestli ho sníst celej a zemřít na upálenou pusu.
 Dneska večer musíme mít rozhodně k večeři maso. Jinak pojdeme oba, O. i já. Na něj to už taky dolehlo, ráno do sebe futroval nektarinky, jako kdyby neměl přijít zítřek. Takže k véče je zapotřebí pořádnej steak. Jako předkrm polívka, která měla bejt hovězí, ale přemírou mrkve se z ní stala polívka poněkud na sladko, ehm. Chtěla jsem nám dopřát hodně zeleniny, ale nějak mě nenapadlo, že hodně může být až moc. Ostatně, budu muset najet na nějaký recepty, protože dvě nepovedený jídla za dva dny, to už je trochu příliš.
 I přes ten salát mě honí mlsná. Snědla bych celej pytlík oříšků. Co pytlík, dva pytlíky! A klidně i tři. Řešením by mohl být párek, kdyby se mi podařilo sehnat nějakej bez éček. Ani bych si ho nemusela vařit. Taky jíte párky syrový? Mimochodem, nedávno jsem viděla na youtube, jak se takový párek dělá a uf, docela na dlouho mě přešla chuť.
 Večer nakoupit. To už tu dlouho nebylo. V Bille mi málem umrzne zadek, protože trávím asi hodinu u chlaďáků a koukám, co obsahuje která slanina. Nic, nic, nic. Je mi to zapovězený, jediná šance je biofarma, která do Prahy zaváží jednou týdně. Až s tímhle vyrukuju na O., tak mě už doopravdy zabije.
 Dostala jsem tip na domácí vajíčka. Stojí sice 6 korun kus, ale proti Bio vejcím z Billy je to ještě láce. Jdu si pro celý plato. V krámě se paní ptám, odkud vajíčka berou (ano, jsem vychytralá, kdyby to bylo z okolí, zajela bych si přímo na farmu). Prý z Ježkovy farmy. Ze Šumavy. Tak tam nepojedu. Beru do ruky vajco a koukám, razítko. Super, tak to je kontrolovaný biozemědělství, to bude snad bez salmonely. Koukám blíž. Číslo na vajíčku začíná dvojkou. Dvojkou? Pátrám v paměti. Dvojka přece není žádnej biochov! To je chov v halách! V halách, kde slepice jaktěživ neviděly slunce a jedniej rozdíl od klecí je v tom, že si můžou šlapat po hlavách a vyklovávat si oči. Tfuj. Paní s láskou vejce vracím. Vypadá, že dodnes netušila, že existuje chov v halách. Když se jí pak ještě zeptám na složení slaniny, kterou prodává, zaženu jí do kouta úplně. Složení? No, to ona nemá, to po ní přece nemůžu chtít. No, hlavně aby ho po ní nechtěla ČOIka. Tak jsem nepořídila vajíčka, ani slaninu. Ještě mají domácí máslo. Taky od Ježků. Ale jednak už na ně mám pifku a druhak, máslo za 250,- za kilo a budu si ho přepouštět? To by mě husa kopla!
 Nakonec ulovím kus plece z Trněnýho Újezda a flank steak ze z Plzně. Večer ho O. hází na pánev a oba nevěřícně sledujem, jak se z centimetr tlustýho masa nafukuje opravdovej tlusťoučkej steak. Zázrak.
 Spát jdu příjemně najedená a usnu, jakmile se mi hlava dotkne polštáře.

3 komentáře:

  1. V pátek jsou na andělu farmářské trhy, beru tam vejce na podestýlce. Stejně tak tam seženeš ty párečky bez éček, brávám je dětem :) A spoustu zeleniny a hlavně, ořechy na váhu, směsi i jednotlivé druhy, třeba i makadamy :) Jinak když nestíhám pátek Anděl, ve čtvrtek je menší verze téhož na Tilleho náměsí na Barrandově, ale nejsou tam ta vejce. Ty bereme občas u nás ve vinotéce ve Slivenci, tam pro změnu mají uzeniny od Kšány z přeštických vepříků :)
    Zítra dělám asi sekanou, už se taky chystáš? :D

    OdpovědětVymazat
  2. Pokud se nepletu tak jdi z Dobřichovic jsem Kousek a mámě doma slepice jestli chceš můžeš je Mít za 3 kč Kus akorát je nutno počítat ze občas nejsou jsme Minichov . Na podzim budou ještě ořechy a ty jsou echte bez chemie

    OdpovědětVymazat
  3. Tak som sa znovu pobavila...predstava vytrhávania žemlí vlastným deťom, snivý pohľad na maslo...ja dúfam, že vydržíš. Takto mám zábavu na každý deň. Ďakujem. A fandím. Ja by som to nemohla vydržať. :)

    OdpovědětVymazat