Středa, středa, můj zamilovaný den. Můj den plný pracovního naplnění. Den, kdy se toho dá stihnout tolik že si přijdu jako doopravdy funkční člověk, ne jako neschopa, co si ani kafe vypít nezvládne. Prostě můj, můj den.
Snídani si nechávám až do práce, předtím si většinou zajedu nakoupit, abych měla nějakou čerstvou zeleninu. Dneska s vajíčkem a sušenou šunkou, která nemá cukr, glutamát a ani moc dalších ohavností. Mňam. Sušenou šunku mám fakt moc ráda a to, že jsem jí objevila mě navýsost potěšilo. K tomu jedno vajíčko natvrdo a tuky podpořím olivama, protože avokádo ráno neměli. Všechno to na prkýnku doplním zeleninou a můžu to spucovat.
František, stanouc ve dvěřích, se tomu množství diví a láká mě na toustík, který si doma udělal. Tybrďo, tousty! Kalorický bomby pana O., který na ně dávkuje máslo i zvrchu, aby se nepřilepily na toustovač. A aby byly stokrát dobrý. Pevně doufám, že tyhle dobroty mi nic dělat nebudou.
Jinak pokračuju ve svým ovocno oříškovým experimentu. Je to jasný, nafukujou mě oříšky, pokud je jich víc. Když si dám po jídle jednu malou hrstičku, je to ok, Pokud bych si dala dvě, je to moc. možná i tím, jak jsou oříšky sytý a já je vlastně docpu až po jídle. No, budu se v nich muset omezit.
K obědu avokádo, květákovou rýži od včera a zbytek vajíček. Plus zelenina, jak jinak. Dobrý, ale zas jím dlouho. Jasný, spěchat se nemá, ale když oběd končím okolo půl čtvrtý, je tu asi něco divně, že jo.
Večer jsem měla učit, což ovšem odpadlo a jelikož se mi nechce přijít o vyškemraný čas, vyrážím na nákupy. IKEA - Makro, toť můj cíl. No, roztočím to pořádně. Ani vám snad nebudu líčit, jak jsem v Makru musela z peněženky vysypat opravdu poslední korunu, abych to mohla zaplatit. Stáli při mě všichni svatí. Chtěla jsem ulovit i nějakou rybu, ale jednak mi chyběly peníze, druhak tomu nerozumím a mohli by mi prodat třeba kus podrážky a za třetí mi byla strašná zima, protože jsem vyrazila bosa. A co teprv výlet do mrazáku pro maso! Přehodila jsem si přes sebe tu jejich vestičku, ale než jsem zjistila, kolik který býk vlastně váží, měla jsem na nohou rampouchy. Dál než k hovězímu jsem se nedostala, to by mě museli odsekat. Ale jinak to nakupování fakt zbožňuju. Asi s tím má co do činění, že jsem bez dětí.
K večeři jsme měli snídani - vajíčka se slaninou. Ještě pořád se mi nepřejedly, zajímavý.
Žádné komentáře:
Okomentovat